Co ta kyfóza!

Co ta kyfóza! Holopedium gibberum neboli hrbatka jezerní zcela vybočuje ze standardů slušné perloočky přítomností rozměrného pouzdra z rosolu. Tento gelovitý materiál tvoří zejména voda a cukerné složky a vylučuje jej týlní žláza. Želatinózní obal poskytuje hrbatce ochranu před bezobratlými predátory tím, že svoji mohutností zamezuje dravci řádně hrbatku uchopit do svých omezeně roztažitelných spárů. 

Tuhý hrb patrně také navyšuje hydrodynamický odpor a snižuje efektivní hustotu, čímž zpomaluje klesání živočicha vodním sloupcem. Se zvýhodněnou plovatelností ovšem dochází stejně dobře k vynaložení většího úsilí v dopředný pohyb kvůli současnému brždění. Ze Stokesova vyjádření odporové síly určující snadnost pozvolného potopení se drobného (sférického) předmětu jasně vyplývá míra plochy či celkové hustoty jako jeden z faktorů regulující rychlost poklesu. S dosazením konkrétních empirických korekčních koeficientů dosáhneme obdobných závěrů i pro objekty odchylující se od dokonalé koule, pokud se sloupcem propadají dostatečně pomalu (např. 0,01 m/s) a nenabývají nebývalých rozměrů, jinak při potlačování gravitačních sil figurují jiné popisné modely. 

Hrbatky své pouzdro pravidelně obměňují a různě vrství, čímž poupravují vztlakový potenciál. Dva stejně velicí jedinci v těle lišící se vlastněním pouzdra proto nebudou bez aktivního záběru nadnášeni stejně, ten bez želatinou obemknutého krunýře se nadře více. Ještě lépe to lze v praxi ilustrovat na vznášejících se producentech, jakými jsou nepostradatelné řasy a část bakterioplanktonu. Ti nejčastěji mohutně investují získanou energii do tvorby prvků nějak odlehčujících hmotnost či zvyšujících odpor klesání odchylkami od kulovitého tvaru – vyrábějí si plynové vakuoly, akumulují oleje, vystavují si slizové obaly a různé výrůstky nebo se seskupují), aby se co nejlépe udrželi v osvětlené horní vrstvě, v níž nejsnadněji probíhá metabolismus závislý na slunečním svitu. 

Stenson, J. A. E. (1987): Variation in Capsule Size of Holopedium Gibberum (Zaddach): A Response to Invertebrate Predation. Ecology, 68(4): 928–934. Dostupné z: doi: 10.2307/1938364