Nakládané hadovky

Krásivky rodu Closterium nás zaujmou svým nezaměnitelným tvarem. Dalším poutavým rysem jsou drobné částice chaoticky poskakující uvnitř kulovitých vakuol na obou koncích buňky. Jde o krystalky barya a stroncia uložené ve formě solí (např. síranů). 

Oba prvky mají vlastnosti natolik podobné vápníku, že by obecně membránami buněk procházely přes jeho vstupní vrátka, byť poněkud nezvaně a vápník by následně mimetizovaly. Closteria jako jedny z mála řas zpracovávají baryum a stroncium přesto úmyslně. Zřejmě to dělají ve snaze se funkčně vyhnout záměně s vápníkem. Napovídá tomu jednolitý způsob, jakým s oběma elementy po přijetí nakládají, a rovněž zjištění, že volné ionty stroncia a barya těmto krásivkám spíše ubližují. Jakmile oba po vstřebání zanedlouho doputují z cytoplazmy do vakuoly, zůstanou uvnitř totiž patrně nadobro.

Za depozici obou blízkých kovů alkalických zemin tu zodpovídají hojné sulfáty (zřejmě i jiné molekuly). Ty přirozeně určují, jaké ionty přebrané organelou ji posléze opustí, případně budou lapeny a převedeny do nerozpustné podoby. V podstatě se dovnitř vakuoly tedy dostávají všechny 3 diskutované elementy, akorát ale stroncium s baryem lépe vyhovuje srážejícímu potenciálu sulfátů, a proto mohou být efektivně imobilizovány (tzn. zneškodněny). Procesu příhodně říkáme sulfátová past. 

Díky tomu jsou Closteria zvláště zajímavými modely pro dekontaminaci odpadních vod jaderného průmyslu, kde se nacházejí nežádoucí izotopy stroncia (^90Sr).

Krejci, M. R., Wasserman, B., Finney, L., McNulty, I., Legnini, D., Vogt, S., Joester, D. (2011). Selectivity in biomineralization of barium and strontium. J Struct Biol 176(2): 192–202. Dostupné z: doi: 10.1016/j.jsb.2011.08.006