NEČEKANÝ OBJEV V ČESKÉ KALUŽI

„Vypadá poněkud cizokrajně“, prohlásil jsem tehdy... Zavítal jsem do milovické rezervace – bývalého vojenského újezdu. A jak bývá mým zvykem, procedil jsem přes planktonní síťku kdejakou zdejší mělkou tůňku. Lahvičku jsem doslova plnil hrotnatkami, tak se to tam jimi hemžilo. V daný okamžik jsem ani netušil, co jsou doopravdy zač... 

Aktuálně se pod vedením Adama Petruska věnuji biologii hrotnatky Daphnia inopinata, již jsem odchytil v roce 2021 v přírodní rezervaci Mladá (Milovice). Až nedávno jsme za pomocí molekulárních metod konečně zjistili, o jaký druh se skutečně jedná. Nejde o lecjaký nález, neboť právě přítomnost drobného korýše v dočasných tůních milovického újezdu opět dokazuje, jak prospěšnou činností jsou pro ochranu zdejších stanovišť lidské aktivity jako offroad nebo motokros. Nezastupitelná role připadá rovnocenně velkým kopytníkům (koním, zubrům a praturům), kteří sem byli převezeni na počátku milénia. O perloočce a příběhu, který se k ní váže, se můžete dočíst v článku Petra Juračky v listopadovém čísle časopisu National Geographic.

PÍSKOVNY COBY OHROŽENÁ REFUGIA   

Rok 2022 jsem společně v několikačlenném týmu s Ondřejem Vaňkem zasvětil studii pískoven s projektem:

Výzkum jsme zaměřili na větší členovce a plankton žijící na území  bývalé štěrkopískovny u města Planá nad Lužnicí (Jižní Čechy). Cíl byl jasný – nejenže popsat druhovou bohatost a složení zdejších společenstev, ale vyhodnotit, jaké podmínky prostředí lomu udržují zdejší život pestrý, nebo najít takové, které jej naopak omezují. Z našich dat jsme se pokusili vymezit cennost nálezových stanovišť, tedy předurčit místa, která bude třeba zachovat pro budoucí vývoj. Na těchto znalostech podložených i jinými vědeckými pracemi jsme poté vytvořili řadu doporučení pro praktická ekologická opatření v pískovně apelující na podporu či obnovu životaschopnosti tamějších habitatů. Za účelem vizualizace zkoumaných stanovišť vznikla virtuální prohlídka a k popularizaci pískovny krátkometrážní film.

JEDNA, DVA, TŘI a TISÍC...

Pokud bych si měl vybrat jeden mezník, byl by jím jistě rok 2021. Poprvé jsem okusil, čím je toho plankton zač. Z myšlenek vzešel nesnadný úkol sčítání drobných tvorů v nádrži během jednoho roku. Titěrné, ale zároveň úchvatné, to skrývá v sobě práce:

Sezónní dynamika vybraných společenstev zooplanktonu: Vířníků, perlooček a klanonožců revitalizační nádrže v Dolním Dobrouči.

Klade si za cíl podchytit vývoj nejběžnějších zástupců zooplanktonu v průběhu jedné sezóny (leden-leden). Hledám, jaké vlivy prostředí mohou ovlivňovat roční distribuci jednotlivých druhů a větších skupin. Mou výzkumnou plochu představuje svérázné revitalizační vodní dílo, které napájí rašelinný přítok. Právě svým charakterem, kyselou a na živiny spíše chudou vodou se jedná o unikátní biotop.